Výroční valná hromada za rok 2018
Zpráva o činnosti SDH Horní Jelení za rok 2018
Bratři a sestry, vážení hosté. Mám po roce tu čest vám přednést zprávu o činnosti našeho hasičského sboru za uplynulý rok 2018. Opět jsem použil tradiční klíč k řazení událostí a tak tedy začnu výčtem našich výjezdů za loňský rok.
Na počet výjezdů to byl rok průměrný. Na ostro jsme jsme vyjeli celkem 14 krát. Z toho k požárům lesa a travního porostu 8 krát, 1 krát to byl požár karavanu používanému k trvalému bydlení, 1 krát požár osobního automobilu a 1 krát požár kůlny a části rodinného domu. 2 krát se vyjíždělo k zatarasené silnici vyvrácenými stromy a jeden výjezd byl k vysvobození nepohyblivého pána ze zamčeného bytu.
Lesní požár, který nás zaměstnal nejvíce, byl hned ten první, s datem 25.dubna. Poplach byl spuštěn ve 22.01 a hořel lesní porost na pravé straně silnice směr Jaroslav, naproti ulice Nová. Hasili jsme spolu s jednotkami ze stanice Holice a dobrovolnými z Otřetína. Od uhašeného požáru jsme odjížděli ve čtvrt na dvanáct. Následně jsme provedli ještě tři dohlídky, poslední kolem deváté dopoledne druhého dne. Vše již bylo v klidu.
Dalších 6 výjezdů k požárům v lese již bylo menšího rozsahu a nezdrželi jsme se s nimi déle než hodinu. Přesto bych ale ještě jeden výjezd zmínil. Nebyl ani tak zajímavý svým rozsahem, ale zaujal hereckým obsazením. V neděli dopoledne, 25.listopadu jsem byl vyzván jelenským spoluobčanem k obhlídce dvou ohnisek v lese na Jaroslav. Když jsme přijeli na místo, nevěřil jsem svým očím. ON tam klečel u ohníčku a COSI kuchtil. Nám vůbec nevěnoval pozornost. Zajeli jsme ještě asi 200 m dále do lesa, kde bylo druhé doutnající ohnisko, již o rozsahu asi 2x3 m a dále se šířilo. Otočili jsme zpátky a jel jsem vyhlásit poplach. Za pár minut jsme byli zpět s Tatrou a v plné zbroji. První byla zastávka u ohníčku. ON tam stále ještě klečel v nezměněné pozici a dále kuchtil. Blikající hasičskou Tatru za zády snad ani nevnímal. Na otázku hasičů: „Co to tady děláte?“ Odvětil naprosto klidně – „Musím si nějak udělat svačinu“. Po našem dalším slovním nátlaku se pobalil a odkráčel. My jsme ohníček ulili a přesunuli se ke druhému ohnisku, které už dalo mnohem víc práce. Mezi tím na místo dorazili hasiči ze stanice Holice a na jejich popud i hlídka Policie ČR, která ONOHO pána zadržela a čekalo se pak i na hasičského vyšetřovatele. My jsme mezi tím dohasili a po domluvě s velitelem družstva z Holic odjeli na základnu. A čekali jsme jaký bude výsledek konání bezpečnostních orgánů. Ten se dostavil hned v úterý dopoledne. Z ozdravné procházky mi volala známá, že v lese za smetníkem narazili na doutnající ohnisko a ptala se co má dělat. Naštěstí se objevil pracovník lesů a vše zdárně uhasil sám. A v těchto místech to nebyl JEHO první ohýnek.
V sobotu, 28.července jsme vyjeli k požáru mobilheimu na Horním Jelení, na louce za místní farou. Obyvatel karavanu také něco kuchtil. A to uvnitř, na kamínkách na pevná paliva. Kuchtil tak intenzívně, že karavan vzplanul a on stihl je tak tak vyběhnout ven. Zásah hasičů byl rychlý a intenzivní. Z mobilního obydlí však zbyla jen hromádka popela a kupa ohořelého nepořádku. Vedle stojící maringotku se však podařilo ochránit bez úhony a tak její obyvatel může dále pobývat na této prestižní adrese.
V úterý, 28.srpna ve 23.16 jsme vyjeli k požáru osobního automobilu Suzuki Vitara u hájovny v Borku za bývalou Botanou. V době našeho příjezdu a v zápětí i příjezdu hasičů ze stanice Holice byl již automobil v jednom plameni. Po několika minutách intenzivního hašení ze dvou stran byly plameny zkroceny, ale na cestě zůstal stát už jen ohořelý a doutnající skelet karoserie.
V sobotu, 29.září, devět minut po půlnoci opět výjezd, tentokrát k požáru kůlny a části domu na Starých Holicích. Hašení tohoto požáru se účastnilo 10 hasičských jednotek. Naši hasiči se zapojili do dohašování a odklízecích prací a čtyři z nich zasahovali v dýchací technice. Domů jsme se vrátili po půl třetí ráno.
V úterý 30.října a ve čtvrtek 1.listopadu naše jednotka vyjela opakovaně na silnici mezi Rousínovem a Újezdem k odstranění stromů vyvrácených přes vozovku. Pokaždé se jednalo o dva stromy.
Posledním poplachem, který jsem ještě nezmínil, byl výjezd do domu s pečovatelskou službou na Horním Jelení. Jednalo se o otevření zamčeného bytu, obývaného pánem na invalidním vozíku. Pán byl uvnitř a nemohl se pohybovat. Zahájil jsem s ním slovní komunikaci. Po ujištění, že je v pořádku, vyčkali jsme následného příjezdu hasičů ze stanice Holice, kteří u dveří pomocí speciálního přípravku vylomili zámek a byt otevřeli. Pán byl v pořádku a tak jsme se vrátili na základnu.
Na to jaké bylo suché léto, nás naštěstí nepostihl nějaký rozsáhlejší lesní požár, také houby v okolí moc nerostly, takže se nám neztráceli houbaři jako vloni. Můžu tedy konstatovat, že přes snahy našeho lesního manekýna byl minulý rok celkem klidný.
Za to letošní začal celkem svižně. Dnes je 19. a už byly dva poplachy. První k požáru stodoly v Ostřetíně, kde jsme po dojezdu nezasahovali. Oheň menšího rozsahu již byl uhašen místní jednotkou. Druhý, před týdnem v pondělí na odstranění stromu přes vozovku na silnici do Jaroslavi. Přesto že jsme vyjeli za čtyři minuty, strom na silnici již nebyl, odstraněn před naším příjezdem. Takže zatím bez zásahu, pouze dvě projížďky pod majáky.
Nyní něco k akcím našeho okrsku, na kterých jsme se účastnili. Dnešním dnem se uzavírá tradiční zimní kolečko Výročních valných hromad sborů našeho okrsku. Je potěšitelné, že se nám už léta daří dodržovat vzájemné návštěvy výroček okolních sborů. V sobotu, 21.dubna jsme se sešli na velmi příjemné akci u hasičárny v Ostřetíně. Místní bratři hasiči si slavnostně převzali do své výbavy nový dopravní automobil Ford Tranzit. 5.května proběhla v areálu za Dolním Jelením okrsková soutěž v požárním útoku, spojená s memoriálem Marie Mládkové. Našim borcům se příliš nedařilo a v okrsku obsadili 5.místo, v memoriálu místo 8. Nic to však nezměnilo na faktu, že to bylo příjemné hasičské odpoledne.
16.června jsme velmi rádi přijali pozvání na oslavy 130.narozenin hasičského sboru ve Velinách. Naše jednotka se v bohatém programu sobotního odpoledne předvedla při simulovaném zásahu na hořící osobní automobil Škoda Felicia. Poslední okrskovou akcí na které jsme se účastnili, byl posvícenský guláš Fest na hřišti ve Vysoké. Po loňském triumfu náš kuchařský tým obsadil druhé místo. Po důkladném rozboru jsme došli k závěru, že překážkou lepšího výsledku nebyl hůře uvařený guláš, ale chabá účast našich fanoušků a od toho se odvíjející podpora z našich řad při hlasování. Máme tedy o čem přemýšlet.
Také jsme se v loňském roce školili. 16.února školení řidičů, které uzavřelo pětiletý cyklus, který jsme ukončili výměnou řidičských průkazů, a 1.února začínáme další pětiletku. 19.února jsem byl na periodickém školení velitelů na stanici v Pardubicích. 17.března ve Velinách se školila odbornost obsluhy motorových pil. Po zpřísnění předpisů musí toto školení probíhat v periodě 1 x za rok, takže letos zjara nás čeká další kolo a opět bude v hasičárně ve Velinách. Po uplynutí dvou let jsme opět vyrazili na pravidelné zdravotní prohlídky. Letošní prohlídky nám nesedly a trochu se vlekly. Nevím jestli nás pan doktor bude ještě někdy chtít vidět.
A co naše vozy? Tatra si vloni řekla o nové autobaterie, Mercedes čeká na opravu čerpadla a Volkswagen si jen tiše lebedí v nové garáži, připraven vyjet.
Nejde si nevšimnout při průjezdu jelenským náměstím nového kabátu na naší hasičárně, s krásným smaltovaným znakem mezi vraty. Po několika letém shánění, plánování, zařizování a budování má naše hasičská základna podobu, která se musí líbit. Ale jak šel čas. 9.dubna jsme po vyklizení sálu, garáží a kompletním vystěhováním šatny do nové garáže, předali hasičárnu stavební firmě, která do týdne zahájila práce výměnou oken v tomto sále, dále pak byly upraveny rozvody elektrické energie, provedeny injektáže obvodových zdí proti vlhkosti, provedena obnova fasády, vyměněny okapy a jejich svody napojeny na kanalizaci. Vydlážděny chodníky kolem obou budov a dlažba byla také položena na dvoře mezi hasičárnou a novou garáží. Pokračovalo se zednickými pracemi na zapravení kolem nových oken, novou omítkou v šatně. S první důkladným úklidem nám z velké části pomohli zaměstnanci města. Pak následovalo vymalování sálu, chodby, kuchyně a šatny. Tyto práce provedla malířská firma. Nás pak čekal úklid po malířích a generálka parket, které při opravách dostaly pořádně zabrat. S opětovnou montáží nábytku do šatny nám opět vypomohla naše obecní rychlá rota. A vše muselo být hotovo před 16.červnem, kdy část jelenské hasičárny posloužila jako základna pro městské slavnosti.
Nyní bych vás krátce seznámil s dalšími akcemi s naší účastí.
30.března jsme pořezali a poštípali dřevo, které nám obec navozila na plac za restaurací U pytláka. Dřevo pocházelo z prořezávek na obecních porostech. Využili jsme strategické polohy pracoviště a za dobře vykonanou práci jsme se odměnily dobrým pivem a masem z grilu, které se průběžně připravovalo pro zvýšení motivace.
30.dubna na čarodějnice, jsme asistovali při zapalování ohně u hřiště a zajistili požární dozor.
25.května též tradiční dozor na festivalu trampských písní, pořádaném u nory.
2.června se naše vozy prezentovali na Aviatické pouti na letišti v Pardubicích.
10.června jsme svojí přítomností potěšili děti na dětském dnu na Prokšovce.
Na 16.června jsme připravili část hasičárny na městské slavnosti.
26.června jsme se na žádost z jelenské základní školy zapojili do programu branného dne a vytvořili samostatné stanoviště věnované požární ochraně. Jeho základem byla naše Tatra a její výbava. Děti k nám přicházeli po skupinách a myslím si, že naše stanoviště bylo úspěšné a dokázali jsme je zaujmout. Na závěr si i zastříkali.
S příchodem prázdnin už naše myšlenky směřovali k přípravám posvícenského roztančeného náměstí, které vloni připadlo na sobotu 25.srpna. Již tradiční akce opět potěšila mnoho našich návštěvníků a my jsme v praxi odzkoušeli výhody posílených elektrických rozvodů. Jinak vše probíhalo podle obvyklého scénáře.
22.září jsme se s naší technikou účastnili akce Retroměstečko v Pardubicích, kde se každoročně setkávají hasiči, vojáci, zdravotníci, příslušníci bezpečnostních sborů a jejich příznivci.
V říjnu pak nastaly velké přípravy na sobotu 27., kdy byly naplánovány oslavy 100 let vzniku naší republiky na náměstí Komenského. Nám byla svěřena starost o zajištění zázemí pro orchestr a občerstvení pro návštěvníky oslav. Bratři hasiči z Dolního Jelení zajistili zahřívací stany. Velký ohlas sklidila výstava z hasičské historie v tomto sále, kterou jsme uspořádali společně s kolegy z Dolního Jelení. O její úspěšnosti svědčí sedm popsaných archů pamětních listů, plných děkovných projevů a slov chvály. Důstojná úroveň oslav byla podpořena bohatou účastí významných hostů, například hejtmana Pardubického kraje pana Netolického, i dalších krajských představitelů policie, celníků a hasičů. Jediné počasí se chovalo velmi nedůstojně. Téměř celé slavnostní dopoledne propršelo.
2.prosince se na naše náměstí vrátili adventní trhy. I přes nepřízeň počasí byla návštěva dobrá a jeleňáci potvrdili, že se jim takovéto akce líbí.
Loňský rok nám znovu ukázal, že proti rozmarům přírody jsme bezbranní. Rekordní sucho potrápilo všechny, nejen hasiče. V první polovině léta se ještě mohla kropit veřejná zeleň. Jak sucho pokračovalo, přišel zákaz zalévání, čerpání vody z hydrantů bylo možné pouze v případě požáru. Museli jsme odříkat i běžné služby jako je například čištění studní. Letošní zima se snaží sněhovou nadílkou napravit nejtěžší škody, ale na návrat do normálu to bude zřejmě málo. Uvidíme co nás čeká letos.
Co na závěr? Děkuji městu za stálou podporu a všem členům, kteří se zapojili do naší bohaté činnosti za odvedenou práci. Každý kdo chtěl si našel to svoje, aby nám to dohromady dobře fungovalo. Děkuji za pozornost.