Valná hromada sboru za rok 2016 - zpráva o činnosti

 

   Zpráva o činnosti SDH Horní Jelení za rok 2016

  Bratři a sestry, vážení hosté. Loňský rok byl opět velmi bohatý na události. Do  některých jsme se zapojili vlastní vůlí a přičiněním a také bylo pár těch do kterých nás zapojila vyšší moc, houkající na střeše naší hasičárny. A o těch bych se zmínil na úvod mé zprávy.

  Ostrých výjezdů jsme vloni absolvovali sedm a všechny byly k požárům. Zahájili jsme hned 2.ledna v 16.45. Na výzvu kolegů z Dolního Jelení, kteří nás na místo události dovedli svým vozem, jsme vyjeli Tatrou a přestože vzdálenost k požáru byla cca 5,5 km, jeli jsme po lesních cestách celých 20 minut.  Doutnající ohnisko se nacházelo v Prochodském polesí za Dolním Jelením směrem na Rzi. Samotné hašení trvalo asi 10 minut, plocha požáru 3 x 3 m a spotřebovali jsme 2 kubíky vody. Posádku tvořili 4 naši hasiči + dva z Dolního Jelení. Návrat v 18.00.

  Další výjezd následoval 19.ledna 11.16 na požár domu Koudelka č.5. Cestou na místo události jsme byli operačním z Pardubic odolání z výjezdu, naše jednotka tedy nezasahovala. Vyjeli jsme Tatrou s pětičlennou posádkou.

  7.dubna jsme byli povoláni k požáru menšího rozsahu v lese podél trati z Malé Čermné do Chocně u odbočky silnice na Korunku. Výjezd byl v 16.55. Na místě jsme pomáhali zasahujícím jednotkám vytvářet dopravní vedení pod kolejemi železnice. Naše vozidlo posloužilo jako záloha na místě zásahu. Do prací se zapojili 4 naši hasiči. Návrat byl v17.45. Příčinou požáru bylo zřejmě zabrzděné kolo vlaku, protože ohnisek bylo podél trati několik, to naše asi nejmenší.

  23.dubna dopoledne mi známý volal, že náš lesní muž vede své kolo od Malé Čermné směrem k Dolnímu Jelení a na příkopě kousek od lesoškolek plápolá opuštěný ohníček. Po chvíli jsem tím místem také projížděl a našel na okraji lesa doutnající zbytky. Telefonicky jsem vyhlásil tichý poplach a za chvilku jsme se vraceli s Tatrou důkladně dohasit co ještě doutnalo. Jaké nás čekalo překvapení při návratu před hasičárnou? Na lavičce před večerkou se občerstvoval náš lesní muž a s tváří pokerového hráče černé pleti sledoval naše parkovací manévry.

  Další výjezd přišel až s blížícím se podzimem a to v sobotu 17.září v 9.48 dopoledne. Jednalo se o požár lesa u silnice směrem na Jaroslav, v místech u Obrázku. Plocha požáru byla asi 20 x 20 m a jeho uhašení spolykalo dvě celé nádrže Tatry. Na základnu jsme se vrátili těsně před obědem, kolem půl dvanácté. Při večerní dohlídce bylo místo požáru v klidu, bez známek kouře. Druhý den, v odpoledních hodinách, při další letmé kontrole požářiště bylo menší doutnající ohnisko objeveno. Museli jsme tedy porušit nedělní odpolední klid a záludný doutnák uhasit. Tady se potvrdilo staré pravidlo lesních požárů – uhašeno je tehdy, když je opravdu uhašeno. Může to být za několik minut, nebo také za několik dní.

  Za pět dní, 22.září následoval další výjezd k požáru lesa, tentokrát směrem na Borohrádek, naproti bývalé botany. Na požár nás upozornil kolega hasič z Velin Martin Fiala, který mě na místo částečně dovezl autem a zbytek jsme došli. Bylo mi jasné že tudy to s Tatrou nepůjde a tak jsme hledali jinou cestu. Doutnající plocha v suchém příkopu byla v té době velká 6 x 4 m a ohýnky se dále pomalu šířily. Po vyhlášení poplachu v 17.25 jsme na místo dojeli přes pole z druhé strany, ale stejně jsme se dostali 80 m od ohniska a museli natahovat větší množství hadic. Na štěstí k důkladnému uhašení stačilo těch necelých 5 kubíků vody, kterou jsme si přivezli. Při větším rozsahu požáru by byl zásah kvůli obtížné přístupnosti složitý. Na místo události během našeho zásahu dorazili hasiči ze stanice Holice. Po té jsme čekali na příjezd hasičského vyšetřovatele, PČR a správce lesa pana Rolce. Na místě požáru byly totiž nalezeny zbytky přístřešku, nějaké nádobí, obaly od potravin a ohořelá igelitová plachta. Bylo zřejmé že tam někdo měl vybudovaný nouzový příbytek a oheň mu ho zrušil. Bohužel majitele nemovitosti se přes značné úsilí strážců pořádku při šetření na místě události zjistit nepodařilo. Zasahovali jsme tady s Tatrou v šesti lidech, na základnu jsme se vrátili před půl osmou. Do konce roku pak už byl klid zbraní.

  Další důležitou částí naší činnosti je výcvik a příprava na mimořádné události. 25.března od 17.00 připravil velitel profesionální jednotky Holice pro dobrovolné hasiče v dosahu jeho stanice výcvik, zaměřený na použití dýchací techniky, vyhledávání osob v zakouřeném neznámém prostředí a provádění hasebních prací v bytovém domě zasaženým požárem. Výcvik byl zahájen teoretickou přípravou, po které následoval praktický zásah, který probíhal už ve večerních hodinách. Vše bylo jako při skutečném požáru. Zakouřené prostředí, vyhledávání a vynášení zraněných figurantů, hašení vodou. Podmínky zásahu patřily k tomu složitějšímu s čím jsem se za ta léta velitelování setkal. Návrat chvíli před půlnocí to jen završil.

  Další důležitou povinnost jsme si splnili absolvování pravidelných preventivních zdravotních prohlídek. Naše tělesné schránky prošli bez vážnějších závad, takže jedeme dál.

  V jarních měsících jsme též absolvovali školení řidičů, strojníků i velitelů.

  3.listopadu jsem absolvoval na stanici v Holicích školení velitelů JPO III na využití internetového programu pro hasiče Port.All, který umožňuje propojení výjezdových jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů přes internetové spojení, navigování na místo události, přehled velitele zásahu o pohybu jednotek, přístup do databáze seznamu hasičů a techniky a vybavení a provádět v ní úpravy.

  V rámci okrskových akcí jsme navštívili všechny valné hromady našich sousedů, 18.června jsme se prezentovali na oslavách 120 let založení sboru ve Vysoké, kam jsme opět zavítali 3.září, kdy jsme doplňovali cisternou vodu na požární útoky na posvícenské okrskové soutěži. S dodávkou vody jsme též vypomohli 23.července na Dolním Jelení při pohárové soutěži – memoriálu Marie Mládkové. Také jsme našim kolegům z Dolního Jelení několikrát vypomohli s dodávkou vody při nácviku útoku na soutěže.

  Menším fiaskem skončilo neuskutečněné školení první pomoci, které mělo proběhnout během října ve Vysoké.

  Také jsme se vloni podíleli různým způsobem na mnoha kulturní a společenských akcích. 6.února jsme doprovázeli masopustní průvod masek ulicemi našeho města, abychom zajistili bezpečnost jeho účastníků při pohybu po silnici. 7.května jsme prováděli požární dozor na dni otevřených dveří firmy Junkers v Holicích, kdy si mohli návštěvníci továrny prohlédnout i oba naše cisternové vozy. 11.května jsme s Tatrou stihli dokonce akce dvě. Na Dolním Jelení dodávka vody na jezdeckém dnu u Schejbalových a také oslavy 135 let hasičského sboru v Sezemicích.

  18.června proběhly tradiční městské slavnosti na našem náměstí. Vloni jsme se poprvé zřekli zajištění občerstvení během akce a jen jsme uvolnili většinu prostor hasičárny pořadatelům na vytvoření zázemí pro slavnosti. Důvody našeho kroku byly některými spoluobčany mírně démonizovány a protřepávány v místních pohostinstvích, ale příčina našeho rozhodnutí byla velmi prostá. Po několika letech pořádání jarních slavností a následně za dva měsíce posvícení, někdy to byly i akce dvoudenní, se dostavila únava materiálu a bylo nutno jednu akci vypustit, aby se z toho nestala nenáviděná povinnost. Já osobně odjakživa razím heslo, že když něco dělám zadarmo, tak mě to musí alespoň trochu bavit!

  10.září jsme s dodávkou vody opět vypomáhali na jezdeckém dnu u Schejdalů na Dolním Jelení.

  V sobotu 1.října jsme naši hasičskou techniku prezentovali na akci Retroměstečko, která je  každoročně pořádána jako setkání všech složek Integrovaného záchranného systému, armády a dalších činností.

  29.října jsme přijali pozvání pro zástupce našeho sboru na setkání celníků k uctění památky doktora Martince, spojené s připomenutím dne vzniku naší republiky.

  Ve středu, v předvečer svátku 17.listopadu jsme se zase sezvali my, hasiči abychom se pobavili, dobře najedli a trochu si zakřepčili u živé muziky v salonku v restauraci U Pytláka. V tento den jsme tuto akci pořádali již podruhé a termín a čas se nám velmi osvědčil, což potvrzuje hojná účast našich členů.

  19.listopadu v tomto sále proběhla již tradičně valná hromada AFK Horní Jelení.

  Ve středu, 28.prosince jsme uspořádali tradiční vánoční besídku, na kterou zveme děti z dětského domova z Radhošti a samozřejmě se účastnili i naši mladí hasiči. Na úvod jsme všechny děti i s rodiči naložili do našich hasičských vozů a jeli jsme na Dolní Jelení k Pavlu Rolcovi krmit do obory jeleny. Bezprostřední setkání s krásnými zvířaty a jejich krmení suchým pečivem a jablky bylo velkým zážitkem nejen pro děti, ale i pro dospělé. Samozřejmě následovalo občerstvení, soutěže a diskotéka v tomto sále. Vše na rozloučenou zakončil malý ohňostroj.

  Nový rok jsme přivítali netradičně. Opustili jsme tyto parkety, které znamenají Hornojelenský svět a v restauraci U Pytláka jsme předvedly domorodcům jak hasiči slaví silvestra. Někteří docela zírali.

   Tento sál byl též využit na několik rodinných oslav, ať už hasičů, nebo jejich přátel. Na jedny narozeniny se nám sešlo tolik hostů, že jsme museli zabrat celé náměstí, aby se všichni vešli. Asi vám již došlo kam mířím. Ano, byly to 136 narozeniny našeho hasičského sboru. Nebylo to sice kulaté výročí, ale ten rok zpoždění se vyplatil. Zatěžkávací zkouška nového náměstí proběhla na jedničku a všichni hosté mohli po celé odpoledne i večer obdivovat náš kouzelný Komenského Platz. Nechal jsem si tento příspěvek na závěr kulturních činů schválně, protože do přípravy žádného posvícení snad nebylo v minulosti z naší strany vloženo tolik energie a času a financí sponzorů. Snad se naše úsilí vyplatilo.

  V loňském roce jsme trochu zanevřeli na naši hasičárnu a její okolí. Kromě základní údržby a úklidu jsme se jí příliš nevěnovali. Původní záměr města s opravou fasády jsme proměnili na nákup vybavení pro výjezdovou jednotku. Značné prostředky byly investovány do nákupu zásahových kalhot, dostrojení zásahovými kabáty a obutí nových členů výjezdové jednotky. Podařilo se nám po vleklých problémech s pohonem vrat u Tatry konečně sehnat firmu z blízkého okolí, která nám vrata dala do pořádku a do budoucna zajistí pravidelnou údržbu.

  Naše automobily prošly úspěšně technickými kontrolami, na Mercedesu se začíná projevovat zub času a bude potřebovat menší omlazovací kůru.

  Loňské léto bylo opět velmi skoupé na dešťové srážky, což ve spojení s předcházející suchou zimou znamenalo pokles spodní vody a tím i značný nárust zájmu spoluobčanů o čištění studní. Někdy to pomohlo, někde jsme již pomoci nemohli a musela nastoupit odborná firma na prohloubení studny.

  Několikrát jsme také kropili novou zeleň na našem náměstí.

  V listopadu jsme pak pročistili odpadní systém na školních pozemcích.

  Každý rok v životě našeho hasičského sboru je trochu jiný, ale jedna věc je stále stejná Čas a práce, kterou za nás nikdo neudělá, starosti a povinnosti, které z nás nikdo nesejme. Těší mne trvalá finanční a morální podpora vedení města, bez které by výjezdová jednotka nemohla dobře fungovat. Posvícenské oslavy by nebyly takové bez finanční podpory firmy Huck Horní Jelení, Slávka Bachury a Aleše Matouška. Při obsluze hostů nám také vydatně vypomohli naši příznivci z tenisového klubu. Velkou radost nám také dělá fungující kroužek našich malých soptíků.

  V letošním roce na nás přešlo velení okrsku. Což je spojeno s pořádáním okrskové soutěže a nějakého cvičení. Soutěž bude nejspíš v sobotu 27.května. Ostatní upřesníme. Školení řidičů máme domluveno na pátek 24.února u Josefa Bartoníčka, kam je třeba včas dodat seznam zájemců.