Valná hromada za rok 12014

   Zpráva o činnosti SDH Horní Jelení za rok 2014

Bratři a sestry, vážení hosté. Po roce jsme se opět sešli, abychom shrnuli činnost našeho hasičského sboru od loňské výroční valné hromady.

  Na úvod své zprávy bych zrekapituloval činnost naší výjezdové jednotky. První poplach v roce 2014 nám byl vyhlášen v úterý, 4.března ve 4.04 ráno. Ve 4.17 jsme vyjeli k rozsáhlému požáru stodoly v Dolní Rovni. Na likvidaci požáru pracovalo 9 hasičských jednotek a zasahovalo 14 hasičských vozidel. my jsme vyjeli s Tatrou a Mercedesem v devíti lidech. Od zásahu jsme se vrátili v 6.43, nejvyšší čas se přestrojit a vyrazit do zaměstnání.

  Březen k nám byl štědrý, 15. ve 3.19 nám byl poplach vyhlášen opět. Ve 3.27 jsme vyjeli k požáru kontejneru na odpad u nového DPS v Sokolově ulici. Při našem příjezdu byl kontejner v plamenech. Oheň zmizel pod prvním přívalem vody a dalších pár minut trvalo dohašení doutnajících odpadků po vyklopení kontejneru. Samotný kontejner byl na odpis. Zasahovali jsme s Tatrou s pětičlennou posádkou. Vozidlo jsme zaparkovali přesně po hodině, ve 4.27. Dodatečně jsme se dozvěděli, že kontejner doutnal již dříve a krátce po půlnoci byl hašen vodou z kbelíků. Bohužel nedostatečně a o pár hodin později se rozhořel znovu. V případě našeho včasnějšího zásahu by škoda na kontejneru byla nulová. Na místo též dorazili i hasiči z Holic a policie ČR. Pachatel bohužel dopaden nebyl, otisky prstů i stopy DNA zničil oheň.

  Další vyjížďku pod majáky jsme absolvovali v neděli 3.srpna do sousední Jaroslavi. Blesk udeřil do stožáru elektrického vedení a zapálil travní porost pod ním. Poplach nám byl vyhlášen 11.58, vyjeli jsme ve 12.05. Cestou se spustil takový liják, že stírače nestíhali a chvíli jsme museli jet téměř krokem. Když jsme dorazili na místo, po požáru zbylo jen černé kolo pod sloupem. Požár zlikvidovala místní jednotka a průtrž mračen, takže jsme se pozdravili s ostatními a ve 12.27 byli zpět a mohli usednout k přerušenému svátečnímu obědu.

  V pondělí, 6.října v 19.40 dávali první díl zábavného seriálu „Hrátky s Jonášem“. V 19.47 vyjela Tatra se čtyřmi hasiči aby na okraji lesa u silnice za Rousínovem uhasili doutnající ohnisko v rašelině. Zpátky byli po půl deváté.

  Za týden, tentokrát v úterý v 19.05 dávali díl druhý, místo děje posunuto o několik stovek metrů směrem k Malé Čermné, do blízkosti lesních školek. Doutnající kolo bylo asi o metr větší. Vyjeli jsme v 19.14, návrat ve 20.05. Na scéně opět Tatra a čtyři herci v hasičských uniformách. Pachatel stále uniká.

  V pátek, 31.října večer zapalovali děti ve vydlabaných dýních svíčky na oslavu Halloweenu, svátku strašidel. Protože hasiči nemají zapalování rádi, oslavili jsme tento importovaný svátek hašením. A to hned v sobotu, 1.listopadu, když se 25 minut po půlnoci rozhoukala siréna a byli jsme vysláni k požáru chaty v Plchůvkách. Již od Dolního Jelení viditelná ohnivá záře nad lesem nám potvrdila, že se opravdu nejedná o planý poplach. Po krátkém hledání po lesních cestách jsme dorazili na místo požáru. Trochu nás překvapilo, že na místě nebyla ještě žádná hasičská jednotka. Chata byla v poslední fázi rozvoje požáru, tedy v jednom plameni. Celodřevěná konstrukce s plochou střechou z vlnitého plechu byla pro oheň velmi chutným soustem. Nebezpečným zpestřením zásahu byly tři propanbutanové láhve, které byly postupně z ohně vytaženy. Přes maximální intenzitu hašení nás, i několika dalších hasičských jednotek, které vzápětí za námi dorazily, nezbylo po ohni téměř nic co by se dalo použít. Smutný výsledek pro majitele, který v chatě bydlel nastálo a druhý den se chystal s dalšími obyvateli chatové osady oslavit své šedesátiny. Po likvidaci požáru jsme zůstali na místě jako hlídka až dorána. Ostatní osadníci se o nás velmi dobře starali, uvařili kávu, i drobné pohoštění proběhlo. Část naší jednotky po likvidaci požáru odjela zpět na základnu, na místě zůstali na dohlídku čtyři hasiči s Tatrou. Po domluvě nás po páté hodině  ranní přijeli vystřídat tři další členové naší výjezdové jednotky a my jsme mohli jet do postelí trochu dospat Halloween. Bohužel cestou domů začali dávat třetí díl již dříve zmíněného seriálu, mezi stromy byly vidět probleskující plamínky. Místo děje – opět poblíž lesních školek u Čermné. Museli jsme dojet na Jelení vyměnit Volkswagen za Mercedes a vrátit se uhasit již tradiční doutnající ohnisko v kořenech stromu. Ošizeni o další hodinu spánku, vraceli jsme se domů za svítání. Zbytek naší jednotky dorazil na základnu 8.05. Té noci vyjeli všechny  naše vozy a zasahovalo 9  hasičů.

  Zatím poslední díl „Hrátek s Jonášem“ dávali v neděli, 23.listopadu ve 13.10. Vyjeli jsme ve 13.20 do lesa za bývalým smetníkem na cestu zvanou Drátovka. Ohníček nebyl velký, cca 1 m2, takže jsme před druhou byli opět doma, akorát na kávu po nedělním obědě.

  Loňská sezona byla trochu specifická. Všech osm našich zásahů bylo vždy jen na hašení požáru. Řádění přírodních živlů nás po letech překvapivě ani jednou nepostihlo, letadla nepadala a hledání ztracené osoby bylo těsně před vypuknutím akce odvoláno.

  V sobotu, 19.dubna se naše výjezdová jednotka zúčastnila velitelského dne v Moravanech. Dostalo se nám poučení a praktických dovedností v oblasti rádiového spojení při zásahu, stavění protipovodňových zábran, první pomoci, práce s hasičskými čerpadly, využití zdrojů požární vody a na závěr bylo provedeno několika násobné plnění hasícího vaku, který nesl vrtulník. Pěkné počasí jen umocnilo užitečně strávený den.

  16.září jsme dostali pozvání na velké taktické cvičení v kasárnách v Čermné nad Orlicí v areálu muničního skladu. Cvičení proběhlo pro vybrané jednotky i s vyhlášením poplachu, tak aby hasičské vozy najížděli podle harmonogramu a postupně se zapojovali do zásahu na cvičný požár lesa v areálu skladu, v pásmu v maximální ostrahou. Důraz byl kladen na bezpečný pohyb a parkování vozů mezi sklady munice a orientace v prostoru podle plánku cest a skladových objektů. Po zaujmutí pozic pak asi 15 minut probíhalo hašení vodou na místech s fiktivním požárem lesa. Po celou dobu jsme byli pod dohledem ozbrojených hlídek v černých kuklách. Při jakém-koliv pokusu o pohyb mimo vyznačené cesty jsme byli okamžitě zaháněni zpět. Ostraha byla nekompromisní a odjez z prostoru do civilu po skončení akce zpočátku vypadal velmi dramaticky. Po chvíli však vojáci od důkladných prohlídek hasičských vozů ustoupili a pustili nás domů v klidu. Celé cvičení bylo připraveno na vysoké úrovni a účastnila se ho řada hasičských jednotek a to jak profesionálních tak i dobrovolných.

  V rámci okrsku jsme měli absenci na hlavní akci – okrskové soutěži ve Velinách, kde nám změna termínu neumožnila soutěž absolvovat z důvodu pořádání dlouhodobě plánované akce v naší hasičárně. Neúčast nás mrzela, ale dvě židle jedním zadkem neobsadíš. Na memoriálu Marie Mládkové jsme alespoň vypomohli dodávkou vody z naší Tatry. Na posvícenské soutěži ve Vysoké jsme nejen dodávali vodu pro soutěžní družstva, ale také vyslali nekompromisního hlavního rozhodčího. Během prosince a ledna jsme navštívili všechny výroční valné hromady sborů našeho okrsku.

  Školení řidičů jsme absolvovali v únoru. Během léta také proběhli zdravotní prohlídky všech členů naší výjezdové jednotky. Zatím jsme prošli všichni, někomu sem tam přibyl nějaký prášeček, ale jinak kluci jako buci.

  V současné době má naše výjezdová jednotka 22 členů, řidičů je 13, z toho 7 je strojníků, 15 nositelů dýchací techniky a 10 hasičů je proškoleno na práci s motorovou pilou. Po přestupu ze sousedního Ostřetína nám přibyl řidič s kvalifikací strojníka – Jakub Vosáhlo.

  V další části mé zprávy jsou zmíněny akce, které nám zabraly také značný objem našeho volného času a jejich výčet je každoročně velmi bohatý. Je to naše činnost na poli kultury a propagace dobrého jména hasičů.

  Zahájili jsme 1.března uniformovaným doprovodem masopustního průvodu ulicemi Horního Jelení. Tři naši členové dbali na bezpečný pohyb masek po komunikacích a korigovali dopravu v okolí průvodu.

   30.dubna jsme zajistili požární dozor při pálení čarodějnic u hřiště pod vodojemem.

  Požární hlídku jsme zajistili pořadatelů Festivalu trampských písní v sobotu 24.května.

  1.června jsme přijali pozvání prezentovat svoji techniku na aviatické pouti na pardubickém letišti. Pořadatelé v loňském roce omezili počet hasičských jednotek prezentovaných na této letecké akci, takže nás celkem potěšilo, že naše jednotka prošla jako jediná z dobrovolných tímto velmi zúženým výběrem a mohli jsme zde naši kompletní  techniku předvést. Cestou domů byla na jedné pardubické křižovatce posádka Mercedesu svědkem dopravní nehody, kdy si vozidla nedala přednost. Zapnuli tedy majáky a pohotově začali řešit následky nehody. Postarali se o posádky nabouraných aut, řídili plynulý provoz na křižovatce. Po odstranění vozů z křižovatky zajistili úklid vozovky. Na místě se zdrželi asi 1,5 hodiny. 

  Za týden, 7.června jsme na žádost hasičů s Chocně zastoupili jejich jednotku na leteckém dnu Choceňské nebe na letišti na Dvořisku, kde se předvedly různé modely ultralehkých a malých letadel, vírníků a také jsme mohli obdivovat skupinové seskoky amatérských parašutistů. Naším úkolem na akci bylo vykonávat požární dozor nad letovým provozem a hasební práce při ukázkách hašení požáru z letadla. Požadována byla Tatra s posádkou. Během dne nás potěšil zájem návštěvníků, zvláště těch menších o prohlídku našeho vozu. Někteří z naší posádky za odměnu absolvovali vyhlídkový let nad Chocní.

  Hned od pondělka začali pro nás přípravy na Městské slavnosti, které proběhli další sobotu, 14.června na náměstí před hasičárnou.

  V pátek 15.srpna byl tento sál poctěn významnou životní událostí rodiny Tobiáškovi. Matka sestra hasička Martina a otec bratr hasič Ivan vdávali svoji dceru, sestru hasičku Terezu. Ženich Milan je bez hasičského vyznání. Tím to novomanželům přeji za bratry hasiče hodně štěstí a životních radostí.

  No a za dva měsíce po městských slavnostech je to tu opět. Již tradiční hasičské posvícení nás pravidelně zaměstnává poslední týden v srpnu. Letošní rok nám odpolední program narušilo počasí, kdy koncert dechovky přerušil déšť, ale k večeru se počasí umoudřilo a večerní veselice již probíhala podle zaběhnutého scénáře.

  Během tohoto víkendu proběhl současně s posvícením v Přibyslavi Pyrocar,  velká setkávací akce hasičů a jejich techniky z celé naší republiky. My jsme také byli zastoupeni naší technikou, bohužel souběh s posvícením dovolil účast pouze dvou řidičů.

  27.září jsme prezentovali náš Mercedes na oslavách 90.výročí založení hasičského sboru v Turově.

  22.listopadu v tomto sále zhodnotili svoji loňskou sezonu na své výroční schůzi naši fotbalisté.

  30.listopadu na nás dýchly vánoce. Při již tradičních adventních trzích, kterých jsme spolupořadalé, byla atmosféra opravdu vánoční. Návštěvníci si pochutnávali na hasičském svařáčku, nacpávali se gulášem, bramboráčky a starostenskou dršťkovou s vdolky. Na náměstí byly k vidění dětské tanečky a v tomto sále se vyráběly vánoční perníčky, malovaly hrnečky a lepila vánoční překvapeníčka. 

  29.prosince jsme uspořádali vánoční besídku pro děti z dětských domovů z Holic a Radhošti. Dětem jsme připravili originální program. Na úvod si mohli prohlédnout policejní Volkswagen Passat, který slouží v boji proti silničním pirátům. Zde na sále pro ně byly připraveny dva motocyklové trenažéry, které z automobilního učiliště v Holicích zapůjčil Pavel Dědič. Někteří jezdci byli tak zabráni do hry, že málem nenašli čas na chutnou večeři, kterou pro děti naši kuchaři připravili. Besídku jsme zakončili na náměstí ohňostrojem. Večer jsme si pak zajezdili na trenažérech i my a někteří řidiči byli již pěkně veselí.

  S rokem 2014 jsme se rozloučili silvestrovskou párty v tomto sále. Nevím koho to napadlo, že se děvčata ustrojí jako chlapci a my muži si budeme hrát na ženský. Já jsem v těch sukních pěkně nastydl.

  Od zábavy ale zpět k práci. Během měsíce února jsme na bývalém smetníku přeměnili část stromového porostu na pěkné palivové dříví, které jsme pak během března a dubna poblíž restaurace U pytláka štípali a rovnali na vysušení. Osvěžili jsme si naše dřevorubecké schopnosti a provětrali plíce na zdravém vzduchu. Velkou pomocí nám byl nakladač zvaný Bobík a nákladní Tatra. Tuto techniku poskytl Slávek Bachura.

  Každý se rád pochlubí něčím novým. Tak teď se budeme trochu chlubit. To u čeho sedíme jsou naše nové stoly. Dlouho jsme řešili jak to provést, nakonec jsme přistoupili k vlastnoruční výrobě. Nakoupili jsme a nařezali železo, svaření konstrukcí nám provedl naprosto bezúplatně ve své dílně Zbyněk Červený. Na nastříkání barvou má velkou zásluhu náš hasič lakýrník Tonda Spilka. Desky objednal Jarda Maixner hotové a nám už nezbylo jen je přilepit k nohám a stoly, na kterých se může i tancovat jsou na světě. V prosinci jsme si pořídili nový kompresor Orlík, který v garáži udržuje v pohotovosti vzduchový sytém naši zásahových vozů. A mimo jiné, díky němu nám z pípy teče pivo. Ten starý kompresor již dosloužil. Také jsme do dílny pořídily dvě profi sady dílenského nářadí.

  Technika nám sloužila po celý rok téměř bez ztráty kytičky. Ano téměř. Před koncem roku začali vypovídat službu baterie v Tatře, takže bylo nutno přistoupit k jejich výměně. Také se podařilo vyřešit ve spolupráci se spojařem Vasilem Lukáčem problém s provozem vysílačky v Tatře. Když všechny pokusy selhaly zkusili jsme jednoduché řešení, a to přeladit naši stanici na převaděč Andrlův Chlum. A problém byl vyřešen. Stačí přepínat vysílačku podle toho kterým směrem od Jelení Tatra jede.

  V rámci služeb našim spoluobčanům jsme čistili studny a odpady, zde bych zmínil čištění a prvotní obhlídku léta nepoužívané studny na faře, o kterou nás požádal pan farář Kunert.

  Co říci závěrem? Těší nás dobrá spolupráce s vedením města i jeho zaměstnanci. Dobrou spolupráci máme také s pivovarem Primátor Náchod. Jak jste slyšeli, bylo toho vloni celkem dost. Velké poděkování patří všem našim členům, kteří se na naší činnosti jak-koliv podíleli. Co nás neustále pálí? Je to parkování vozidel před vraty hasičárny. Zatím to vycházelo, auta překážela při návratu z akce, nebo při technickém výjezdu, takže nebylo tak naspěch. Ale co až bude opravdu naspěch? Co si přát do nového roku? Hlavně zdraví, to ostatní pak už nějak dopadne. Děkuji za pozornost.