Výroční valná hromada za rok 2017
Zpráva o činnosti SDH Horní Jelení za rok 2017
Bratři a sestry, vážení hosté. Opět mám po roce tu čest vám přednést zprávu o činnosti našeho hasičského sboru za uplynulý rok 2017. Byl to rok velmi bohatý na události, na práci i na dárky. Jak se ale říká, nejdříve práce a pak zábava. Začnu tedy výčtem našich výjezdů za loňský rok.
Zahájili jsme 11.února odpoledním planým poplachem, kdy naše jednotka byla odvolána na cestě k hlášenému požáru, který zřejmě nebyl. Alespoň jsme po zimě vyhnali pavouky z výfuku Tatry.
To 28.února to již byla jiná káva. Jednotka byla v 19.06 povolána na hledání ztracené osoby v lesích u Koudelky. Večerní pátrání výsledek nepřineslo a tak byla akce pro tmu a silný déšť před 22. hodinou ukončena s tím, že ráno se bude pokračovat v pátrání. 1.března v 8.02 se tedy rozhoukala očekávaná siréna. K překvapení však SMS nezvala na pokračování pátrací akce, ale k hašení požáru nakladače a stodoly v sousedních Velinách. Při našem příjezdu již na místě zasahovala jednotka ze stanice Holice a na pomoc přijeli i místní hasiči. Požár nebyl velkého rozsahu, tak že jsme již nezasahovali. Velitel Holické stanice nás pak požádal o účast na pokračování pátrání po ztraceném pánovi z Koudelky, sraz na kopci za vsí v 9.45. Jeli jsme se domů převléci a vyjeli ve Volkswagenu. Na místě byl zřízen štáb, rozdány vysílačky a určeny směry pátrání. Zastavila nás zpráva, že pohřešovaný pán byl nalezen. Nález to byl tragický, pánovi již nebylo pomoci. Návrat na základnu byl v 10.45. Pátrací akce se zúčastnilo večer 9 našich hasičů, ráno pak požáru i pátrání 5 hasičů. Hasičských jednotek bylo celkem 11.
Další poplach byl 16.června v 15.01, nahlášen byl padlý strom zasahující do vozovky na silnici do Jaroslavi. Na jeho odklizení jsme vyjeli Volkswagenem a čtyřmi hasiči.
22.června v 13.55 jsme byli vyzváni k výjezdu na požár lesa, za naší školou, směrem na Jaroslav. Plocha požáru nebyla nijak velká, ale velmi hustý porost ztěžoval zásah. Na jeho hašení jsme se sjeli ještě s kolegy ze stanice Holice a z dobrovolnými hasiči s Holic a Ostřetína. Likvidace trvala více než hodinu a spotřebovala se všechna voda ze čtyř cisteren. Dobrovolní hasiči z Holic se předvedli s novou Scanii, krásným velkým autem plným šikovných vychytávek, ale neobratným na úzkých lesních cestách. Naše jednotka pak provedla dvě následné dohlídky, takže pro nás zásah skončil ve 20.00.
11.srpna v nočních hodinách, přesněji ve 3.24 opět výjezd na odklizení padlého stromu na silnici do Jaroslavi. Zásah trval něco přes půl hodiny.
Srpen nám připravil ještě další tři výjezdy. A všechny něčím vyjímečné. 23. ve 14.35 přišla SMS - dopravní nehoda se zraněním v zatáčce nad Jaroslaví. Vyrazili jsme ve velkém napětí, co nás na místě bude očekávat. Při našem příjezdu na místo byla zraněná řidička již mimo automobil a v péči jednoho z členů naší výjezdové jednotky, který se v době nahlášení pohyboval nedaleko místa nehody a tak zamířil přímo tam a poskytl první pomoc. Spolujezdkyně z havarovaného vozu byla nezraněná a pohybovala se poblíž. Zkontrolovali jsme tedy zdemolovaný automobil, zda je prázdný a zda nehrozí požár. A to již přijeli na místo hasiči ze stanice Holice a sanitka, takže jsme uvolnili pole pro práci profesionálům. Pomohli jsme s odpojením autobaterie ukryté pod nohami spolujezdce a po celou dobu zajišťovali řízení dopravy v místě nehody. Byl to pro nás nevšední okamžik a byli jsme velmi rádi, že zranění řidičky nebyla vážná, na rozdíl od vozu, který byl po čelním nárazu do mohutného listnáče totálně na odpis.
A aby toho nebylo po málu, za osm dní, 31.srpna další výjezd na dopravní nehodu, tentokrát na rovince za bývalou botanou. Osobní auto v příkopě a řidič s lehčími zraněními byl v době příjezdu jednotky také mimo vozidlo. Byl zmatený a bránil se ošetření a naložení do sanitky. Po příjezdu policie se vše vyjasnilo – zřejmě se jednalo o hledanou osobu, doklady od vozu též nebyly v pořádku. Osudnou se řidiči stala vysoká rychlost v zatáčce při výjezdu z lesa. Silnice byla asi na hodinu úplně uzavřena.
Mezi tyto dva výjezdy k dopravním nehodám jsme si vložili ještě jeden. Po telefonickém oznámení jelenské občanky jsme 31.srpna museli vyjet k hašení menšího doutnajícího ohniska v lese, naproti odbočce do ulice Nová. Doutnající plocha byla cca 2 x 4 m. Hašení bylo bez komplikací. Vyjímečnost tohoto zásahu spočívala v jeho načasování – pondělí, 20.25. Museli jsme přerušit důležité jednání naší pravidelné pondělní schůze v restauraci U Pytláka a nechat pivo větrat na stole.
Přišel podzim a začaly růst houby. Po neplodných sezonách minulých let nastaly, dík vlhčímu počasí, houbařské žně. Mladí staří, střízliví i ožralí, všichni vyráželi do lesů sbírat lesní plody. Hasičské stránky na internetu téměř denně registrovali nějakou pátrací akci. Naše jednotka vyrazila za houbaři poprvé 10.října ve 14.28, k pátrání po 85 letém důchodci s francouzskou holí, s tím, že pán nebude daleko, maximálně do dvou kilometrů od kraje lesa. Hasiči z 10 hasičských jednotek + parta policistů vytvořili rojnici a začali pročesávat les. Asi po hodině a půl byla akce zrušena, protože pán byl nalezen. S prázdným košíkem a vyčerpaný seděl na příkopě u cesty šest kilometrů daleko od místa kde se ztratil, úplně mimo prohledávaný prostor.
Za čtyři dny v 18.18 poplach kvůli houbaři číslo 2. Paní z Rovně se měla ztratit v lesích nad Ostřetínem, pohřešoval ji její dospělý syn. Na parkovišti u motorestu by se nevešlo už ani kolo, kolik se sjelo pátračů. Opět policie + 11 hasičských jednotek, celkem téměř sto osob. Byl zřízen štáb velení, rozdány vysílačky, lokátory polohy, naplánovány trasy, když přišla osvobozující zpráva, že paní byla nalezena, tedy nalezla se sama. Vrátila se domů z hospody, kde strávila jistě příjemné odpoledne. Před půl osmou jsme se rozjížděli na základny s přáním aby už ty houby prokletý přestaly růst.
Neděle bývá dnem návštěv. 29.října přišla návštěva opravdu významná. Poctil nás hurikán Herwart. Vyvracel stromy, trhal střechy, převracel kamiony. Naše jednotka měla ten den budíček 7.59 a první zásah jsme provedli na silnici na Jaroslav. Cesta byla průjezdná po 40 minutách. Pak byl klid až 11.56. I tento druhý poplach byl tichý, pouze pomocí SMS a hlasových zpráv. Celé dopoledne a velkou část odpoledne totiž nešel proud a my jsme silně pociťovali jeho absenci. Tentokrát jsme odstraňovali překážky na silnici do Borohrádku. Vrátili jsme se o půl jedné. Ve 14.00 opět do práce. Za Dolním Jelením směrem na Újezd další stromy přes cestu. Po jejich odstranění cesta pro pohonné hmoty do Holic, protože benzinka v Borohrádku bez proudu nefungovala. Po dotankování jsme se vraceli domů přes Veliny a na lesní asfaltce v místě nad zavlažovací nádrží visel šikmo přes silnici krásný jehličnan, nejsilnější strom dne. Osobní auta se po něj vešla, a tak řidiči neváhali a vesele podjížděli. Začali jsme odřezávat nalomený kmen stromu. Stačilo celkem málo a strom ležel. Pak byl pokrácen a silnička byla opět bezpečně průjezdná. Na základnu jsme se vrátili v 15.30. Bylo třeba přebrousit řetěz pily a hurá domů. Ale ještě nebyl konec. Po 15 minutách již čtvrtý poplach, Vyčistit silnici z Jaroslavi na Radhošť. Definitivní zaparkování v 16.13. A hurá domů na pozdní oběd. Během dne se na výjezdech vystřídalo 13 členů naší výjezdové jednotky, jezdili jsme Tatrou a Volkswagenem, pokaždé v 8 – 9 lidech a obě vozidla najela po 40 km. Ze silnic bylo odstraněno celkem 32 stromů.
Dozvuky větrné neděle se řešily ještě v pondělí, kdy byly nahlášeny vlající hliníkové plechy na nároží střechy na restauraci U Floriána. Po prohlídce s hasiči ze stanice Holice byla povolána plošina, protože plechy se nacházeli v blízkosti elektrického vedení a po žebříku byli nepřístupné.
Závěrečným zásahem roku pak bylo 18.prosince ve 12.30 uhašení dvou popelnic u domu v Žižkově ulici na Horním Jelení. Na tento požár vyjela Tatra se dvěma strojníky, kteří vše zkušeně vyřešili ještě před příjezdem jednotky ze stanice Holice. Příkladný byl přístup mladé sousedky, která požár nejen nahlásila, ale umožnila přes svůj pozemek bezproblémový přístup.
Na závěr malé shrnutí. V roce 2017 bylo naší jednotce vyhlášeno 17 poplachů, což je dlouhodobý rekord. 1 x to byl planý poplach, 3 x hledání pohřešované osoby, 2 x dopravní nehoda, 7 x odstraňování následků větru a 4 x požár.
Jako každý rok, probíhá v našem okrsku několik akcí, na které rádi přijímáme pozvání. Poprvé to bylo 22.dubna, kdy jme vyrazili na křtiny nového hasičského dopravního automobilu Ford Transit do Vysoké. Krásný vůz, krátké proslovy úsměvy na tvářích, jídlo, pití, oslava jak má být.
V sobotu 27.května se okrsek sešel u nás na Horním Jelení na louce za domy na výjezdu k Ostřetínu, kde jsme zbudovali provizorní sportovní areál a poměřili síly v požárním útoku. Vítězi se stali borci z Dolního Jelení, druhý byl Ostřetín a třetí naše družstvo, které i přes krátký nácvik podalo kvalitní výkon. V přípravě nás provázeli problémy se strojem a tak jsme si na soutěž museli půjčit mašinu z Chocně. Velké poděkování patří kolegům z Vysoké za zapůjčení elektronické časomíry s terči, zařízení fungovalo bez problémů a přispělo k dobré úrovni soutěže. Nacvičenou souhru jsme pak využili při další soutěži na Dolním Jelení při Memoriálu Marie Mládkové, kde jsme v kombinované sestavě obsadili druhé místo. V doplňkové soutěži rychlá záda, která je tradiční specialitou na Dolním Jelení jsme byli po vyrovnaném boji také druzí. 19.srpna jsme na Dolní Jelení vyrazili opět. Tentokrát na oslavy 95 let od založení hasičského sboru.
No, a přišla sobota 2.září. Místo – hřiště ve Vysoké, čas 11.00 a povel velitele soutěže Lukáše Svatoše – ZAPALTE OHNĚ! A historicky první turnaj ve vaření kotlíkového guláše byl zahájen. Výběr masa, příprava těch nejkvalitnějších surovin a vzácného koření, určení strategie. To vše musí soutěžní tým zvládnout, aby obstál. A náš tým ve složení kuchař 1 Milan Malejovský, kuchař 2 Ivan Tobiášek a kuchtík Roman Bureš vše zvládl na velkou jedničku a v hlasování všech přítomných degustátorů s převahou zvítězil. Euforie a radost z vítězství neměla hranic a té vítězné nálady jsme si pak vezli domů plného Volksvagena. Ať žije druhý ročník!
V průběhu zimy jsme vyslali delegace na všechny výroční valné hromady v okrsku.
Z dalších akcí bych vzpomenul únorové zajištění bezpečnosti masopustního průvodu při pohybu po komunikacích. Dohled a pohotovost při pálení čarodějnic 30.dubna. Svoje síly jsme soustředili v restauraci U Pytláka a odtud vyráželi na inspekční cesty.
V neděli 28.května odpoledne jsme předvedli naší Tatru na dětském dni na Prokšovce.
V sobotu 3.června to byla naše již tradiční účast na aviatické pouti na letišti v Pardubicích.
13. a 15.června jsme provedli úklid hasičárny a její přípravu na městské slavnosti, které proběhli 17.června.
26.srpna jsme naše spoluobčany sezvali na tradiční posvícenské roztančené náměstí. Po krásném dni nás opět vykoupalo počasí. A to doslova. Večerní liják málem odpískal celou zábavu. Po nucené přestávce, ale kapela opět nastoupila a tanec pokračoval ještě dlouho přes půlnoc.
16.září jsme vyslali delegaci na oslavy 140. výročí založení sboru v Dašicích.
A 23.září následovalo již tradiční Retroměstečko, akce v bývalých kasárnách v Pardubicích.
Hasiči mají také svoje povinnosti co se týče školení. A tak jsme vloni absolvovali pravidelná školení velitelů, školení řidičů a další dva naši členové absolvovali základní školení na použití dýchací techniky. Letos nás navíc čeká periodické školení strojníků a oblíbené preventivní zdravotní prohlídky.
V úvodu své zprávy jsem zmínil nějaké dárky. My jsme na podzim byli obdarováni novou garáží, která stojí na parcele za hasičárnou, ve které by měl najít nový domov náš Volkswagen a spousta dalších věcí z naší výbavy. Po zbourání původního domku v roce 2013 a po vybudování základů v roce 2015 jsme se vloni dočkali. A nebylo to vše. V této budově byla provedena generální výměna elektrorozvodné skříně s posílením jističů tak, aby při akcích na náměstí mohlo vše bezpečně fungovat. A od března začnou práce na obnově kabátu naší staré hasičárny, spojené s provedením izolací proti vlhkosti a výměnou oken tohoto sálu. Těšíme se že po dokončení všech prací bude celý objekt nejen chloubou hasičů, ale i celého města.
Také jsme vloni odpracovali nějakou to hodinku na údržbě a opravách naší techniky. Zredukovali jsme počet starších dýcháků Saturn a nechali udělat revize. Pokračovali ladičské práce na PS 12, takže doufáme, že do nové sezony už vyrazíme se svým strojem, také byla provedena úprava pohonu a výměna kol na našem hasičském grilu. Největší pozornost jsme však věnovali Mercedesu, našemu ceněnému veteránu. 4.dubna jsme zahájili převozem do garáží na Starých Holicích, kde má zázemí autodoprava Slávka Bachury. Pak započaly práce na kompletní obnově laku vozu. Postupně byly vyvařeny zkorodované části oplechování nástavby, následně i ty zrezivělé. Celé auto bylo kompletně odstrojeno, oblepeno, obroušeno, vykytováno, nastříkáno základem červené, nastříkáno základem bílé, nastříkáno základem stříbrné, nastříkáno vrchní stříbrnou, nastříkáno vrchní bílou a na závěr nástřik krásnou červenou. Když jsme ho po zaschnutí barvy rozbalili a částečně dostrojili a vyjeli s ním na slunce, ten pohled neměl chybu. Následoval převoz na Jelení a dostrojovací práce pokračovali v naší garáži. Byla také provedena výměna hlavního brzdového válce, kdy shánění originálního dílu dalo mnohonásobně více starostí než jeho samotná výměna. Podobné to bylo i s některými dalšími drobnými díly, které po laku volaly po výměně. Bohužel zatím stále ještě není Mercedes dokončen natolik, aby mohl být zařazen do výjezdu. Bereme to jako náš dluh a úkol do letošního roku. Celkem bylo zatím na Mercedesu odpracováno 167 hodin.
A že nejen prací živ je člověk jsme si potvrdili vloni hned třikrát. Poprvé při grilování na čarodějnice, podruhé při posezení 11.listopadu a rok jsme zakončili Silvestrem. Všechny akce se odehrály na naší základně číslo dvě v restauraci U Pytláka.
Co nás letos čeká a nemine? 16.února školení řidičů, 19.února školení velitelů, 20. a 21.února školení pěti našich strojníků. Od března příprava budovy hasičárny na opravy. Pravidelné zdravotní prohlídky, a v srpnu účast na Pyrocaru v Přibyslavi a za týden pak Posvícení a v září obhajoba gulášového poháru. A další akce které rok přinese.
Co říci na závěr. Zas jsme si toho vloni ukousli pořádný krajíc. Ne vše dopadlo na sto procent, ale standart je stále velmi vysoký. Velmi mne těší, že stále běží kroužek mladých hasičů, že nepolevuje podpora vedení obce pro naše tužby a potřeby a že stále jsme tým o který se dá opřít.
Děkuji za pozornost